Mnoho pisatelů o stárnutí zmiňuje článek o prooxidačním působení beta karoténu, vitamínu E a vitamínu C. Ten však byl založen na chybných informacích.

Realita je taková, že ve větším množství působí antioxidanty prooxidačně, tedy opačně. Týká se to hlavně flavonoidů, které jsou v boji proti stárnutí neúčinné.

Působí jen na cévy, nikam dál se nedostanou.

 

Vysvětlení najdete v článku:

 

V čem spočívají nezastupitelné antioxidanty

Možná jste ještě neslyšeli o nezastupitelných, nenahraditelných antioxidantech. To jsou antioxidanty, bez nichž vychytávání radikálů nefunguje. Antioxidanty nemůžete použít libovolné, i když jsou stovky druhů.

Abyste prodloužili mládí, je třeba zastavit řetězovou radikálovou reakci ve všech třech fázích: iniciační, propagační i terminační. Jinak se tvoří další a další ROS (reaktivní kyslíkové působky) jen jinou cestou. Musíte použít takové antioxidanty, aby navazovaly na sebe a nikoliv, aby si konkurovaly.

Jak vidíte z přiložených vzorců, radikály spolu vzájemně reagují, čímž zaniknou a vznikne jiný typ radikálů. Řetězová reakce pokračuje. Proto jednotlivé antioxidanty nemohou zastavit proces stárnutí, neboť zplodiny reagují dále. Ze dvou slabých radikálů se zrodí znovu ničivý radikál.  A když nevíte, které antioxidanty s celé kaskády v těle jsou a které máte ještě dodat, tak nenaděláte nic.

 

Proč se v obchodech nabízejí neúčinné antioxidanty?

Z důvodu, že nikdo běžně nedoví, jak se to dělá, a v obchodech se nabízejí především antioxidanty jednoho druhu, tak lidem antioxidační elixíry mládí neúčinkují. Buďme za to rádi, že proces stárnutí se postará, aby na přetížené planetě lidí ubývalo.

Dál článek nepokračuje, protože informace a kroky k zpomalení stárnutí jsou nebezpečím pro společnost. Kdyby nedejbože začalo přibývat starých lidí, vyústilo by to ve zvýšení daní a snížení životní úrovně.

 

Ebook

Nezastupitelné,
nenahraditelné antioxidanty

nepíšu tento reok a bude v sekci ebooky. Ebook to bude velice krátký, protože odpovídá na jednu jedinou otázku: Jak to udělat, aby se radikálové reakce zastavily úplně a my stárli pomalu a dlouho. Bude to asi 3 stránkový výcuc z 900 stránkového pojednání o pricipu stárnutí. Jestliže chcete dostat avízo, až bude, přihlaste se prosím,

 

 

Kdybyste chtěli odpovědět na nějaké otázky týkající se antioxidantů, osmělte se napsat do komentářů. Pravidelně na ně odpovídám.

 

 

Issue: Jan 1998

An Interview With Dr. Denham Harman

 
LE: How far do you think can we go? What is the expectation as to how far we can push out the life span by an absolutely optimum approach to dealing with free radical damage?

DH: Kdo ví? Volnoradikálové reakce je téměř nemožné zastavit. Můžete je zpomalit a to záleží na tom, jak jste dobří. Můžete omezit iniciaci volných radikálů pomocí mitochondrií a poté pomocí některých antioxidantů vyčistit jejich zbytek. Nikdo nemůže odpovědět na vaši otázku.

DH: Who knows? Free radical reactions are almost impossible to stop. You can slow them up, and that depends on how good you are. You can cut down on initiation of free radicals by the mitochondria and then you use some antioxidants to scavenge the rest of them. Nobody can answer your question.

From a practical standpoint, I think today we’re reaching a point where we can actually intervene in the aging process and increase our functional life span and probably also the maximum life span. And that’s where I think we are today. If you and I are around 100 years from now, we can debate what we do from there, but right now the immediate thing is to try to do something about where we are at the moment.

 

LE: When you published your first study showing that MEA could extend life span, did that suddenly change a lot of people’s thinking? Did that drastically increase interest in this area or did you find that people still resisted your idea?

DH: I was essentially talking to myself for about 10 years. The biologists at that time knew very little chemistry, certainly nothing about free radical chemistry, but it was vice versa with the chemists. The first life span study was presented as an abstract at the American Federation of Clinical Research. I think it was in 1956 or 1957 in Carmel, Calif. There was gradual interest. Then in the mid 1960s it started to increase further, and when the SOD business [the discovery of superoxide dismutase, a natural enzyme that destroys superoxide free radicals in the body] came out in 1969, it took off.

We gradually accumulated a lot of data in the mid-1960s that showed, yes, we increased the average life expectancy, which is what I expected to see. But I did not see such an increase that I could really be sure, in terms of maximum life span. On that basis, the question came up, is the failure to increase maximum life span because the theory is wrong or because it should be modified? I kind of concluded it should be modified, and I wrote a small paper that was published in the April issue of The Journal of the American Geriatrics Society in 1972. The title was, „The Biologic Clock: The Mitochondria?“ I followed it up subsequently with a paper in 1983, I think, which was published in AGE, called „The Free Radical Theory of Aging: the Consequences of Mitochondrial Aging.“

 

Vytvořeno 1.11.2019 – 14.11.2019

[Celkem: 1    Průměr: 5/5]