Myšlenka očištění organismu je vám asi bližší než naděje na zázračný lék. Člověk je na nejvyšším stupni vývoje a žije nejdéle z všech zvířat, a tak je logické, že spíš než nějaký životabudič, ke zdraví pomůže především snížit přísun jedů.

Všimli jste si, kolik léčitelů a bylinkářů se věnuje tomuto tématu? Můžete se setkat s množstvím výrobků, ale jen málo z nich bude mít skutečný význam.

Je to tak proto, že játra umí většinu jedů rozložit, pokud je člověk zdráv a zdravě jí. Také se prodávají vitamíny ke snadnější detoxikace organismu. Nás by ale měly trápit spíš jedy, které se rozložit nedají a těm bychom měli věnovat vice pozornosti, viz níže.

 

Jedovaté látky můžeme rozdělit na

nezanechávající následky

To jsou ty nejběžnější. Z farmakologie je známo, že většina látek v malých dávkách má nějaký pozitivní nebo vůbec žádný účinek, který se se zvyšující dávkou začíná měnit na škodlivý. Dokud je látky málo, enzymy ji dokážou přeměňovat na rozpustnou ve vodě, a tak snadněji vylučovat, Teprve když koncentrace začne překračovat možnosti vylučovacího systému, koncentrace látky a její toxicita stoupá.

 

Příklady látek v malém množství neškodných

Nikotin v malém množství zlepšuje paměť a chrání před demencí. Když se předávkujete nikotinem, kromě zvracení a průjmu se vám nic nestane a otravu přežijete bez následků.

Metanol v malých dávkách indukuje enzym alkohol-dehydrogenáza, a tak urychluje degradaci acetaldehydu. Takže zmírňuje příznaky kocoviny.

 

Existují také látky, které zanechávají následky

Sem patří látky radioaktivní, ionizační, kancerogenní, mutagenní (již zmíněný metanol) a cytotoxické. Zkrátka a dobře takové, které způsobují nevratné změny, takže i opakované malé dávky mohou způsobit velká poškození.

Obsah většiny známých jedů se hlídá, a tak je malá pravděpodobnost, že by nám hrozila otrava. Když čtete knihu Doba jedová a nebo se díváte na videa dtestu, je tam přehnaná snaha lidi vylekat, aby si předplatili časopis.

 

Co není škodlivé?

Škodlivé nejsou éčka, herbicidy, pesticidy, dusičnany, sůl, tuky, cholesterol ani červené maso. Různá Éčka – to je uměle vyvolaný problém, kde se zaměňuje problém šizení potravin s toxicitou. K šizení se používají zahušťovadla, případně barviva a negativní odsuzování pak postihuje všechna aditiva, přestože mají příznivý vliv na zdraví. Většina éček jsou látky běžně se vyskytující, např. v rostlinách a jsou dlouhodobě prověřené. Škodlivá nejsou éčka, ale samotné pojídání trvanlivých, tedy málo čerstvých potravin, lépe řečeno starých potravin.

 

Skutečně závažné jedy v domácnostech,

kterých si málokdo všímá, jsou jedy obsažené v ovzduší domácností. Je známo už 20 let, že ovzduší uzavřených budov obsahuje až 100 násobně vyšší koncentrace toxických látek než venkovní ovzduší. Veřejné budovy jako školy, úřady se kontrolují, ale neutěšená situace zůstává v soukromých bytech.

Situace se zhoršila po výměnách oken a zateplení budov. Koncentrace ředidel, změkčovadel, inhibitorů hoření, formaldehydu a oxidačních činidel z drogistických výrobků stoupá do závratných výšin. (Nejznámější z nich je Domestos a Savo.)

Vždyť jen obsah radonu a z něj vzniklého polónia byl upozorňován již v 70 tých létech minulého století. Doporučovalo se zvýšené větrání. Mnozí na to zapomněli v domnění, že se radon již vypařil. Ale to není reálné. Radon proniká ze země, nebo vzniká z uranu obsaženého ve stěnách a jeho poločas rozpadu je 710 milionů let. Čističky vzduchu vás neochrání, protože při potřebném výkonu jsou příliš hlučné a dokážou zachycovat jen část škodlivin. Čistička nasává špatný vzduch a vypouští v některých ohledech ještě zkaženější. Je potřeba přivádět čerstvý vzduch okny anebo vzduchotechnikou a odvádět zkažený.

 

Jedy, které se rozložit nedají, tedy kumulativní

a) lipofilní látky, které se ukládají v tuku, např. polychlorované bifenyly (PCB) a dioxiny. Sice se kumulují, ale vyléčit se to dá, viz příklad ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka, na kterého byl spáchán atentát polévkou s dioxinem.

Existují strašnější kumulativní jedy zanechávající následky a sice
b) těžké kovy, které mají kancerogenní, mutagenní a cytotoxické účinky. Kumulativní jedy – těžké kovy jsou nejškodlivější jedy právě proto, že se kumulují v půdě, v rostlinách i živočiších. Proto nejde dosáhnout bezpečných limitů.

Zaměřil bych se tady na 3 nejzákeřnější těžké kovy, které vyvolávají neopravitelné změny a zároveň se špatně vylučují, dlouhodobě se hromadí v organismu.

 

Arzén

Poškozuje reparační enzymy, které opravují chyby v DNA. Způsobuje celoživotní poškození i neplodnost a genetické vady. Jak je známo z Indie, kde arzén páchá velké škody, osobám, které přestanou pít vodu bohatou na arzén se sice uleví, ale vzniklá poškození se už nezlepší a osoby na ně předčasně umírají.

 

Berylium

Otravy beryliem jsou známy z průmyslu nebo z oblasti sprašované popílkem Novácké elektrárny, která spaluje vysokoberylnaté uhlí. Berylium je záludné tím, že se tak pevně váže k bílkovinám, že je téměř nemožné jej z těla dostat.

Cesta berylia probíhá tak, že z poničených buněk se přesune do buněk, které rozpadlé buňky fagocytují, až nakonec skončí v bílých krvinkách a kostní dřeni, kde zničí imunitní buňky. To nakonec zahubí samotného nositele onoho napadeného imunitního systému. Zdá se, že toxické jsou pouze průmyslově vyráběné sloučeniny beryllia. Minerály obsahující beryl totiž jsou ve vodě nerozpustné a zůstávají v zemi miliony let.

 

Kadmium

6 důvodu proč má kadmium výsadní postavení oproti dalším toxínům.

 

  • Kromě kancerogenního a mutagenního účinku Zasahuje stovky enzymů obsahujících zinek a hořčík. Zasahuje tedy organismus na mnoha úrovních a urychluje stárnutí.
  • Kadmium se velmi pevně váže k bílkovinám, ale tvoří málo pevnou vazbu k chelatačním látkám, které se používají při otravách ostatními kovy. Znamená to, že léčba není možná, protože by chelatační látka zanesla kadmium do mozku. Kadmium se hromadí a poločas vylučování je 10-30 let. Z množství, které během života do organismu vstoupí, se vyloučí řádově jenom polovina.
  • Kadmium se šíří do všech sfér životního prostředí, protože vzniká nejen v hutích, ale i spalováním uhlí a ropy, ojížděním pneumatik (z ropy) a z hnojiv se dostává rovnou do půdy a rostlin. Při povodních se postupně rozptyluje ze skládek do celého povodí.
  • Nemoci vyššího věku

    ateroskleróza, kornatění
    žilní nedostatečnost
    cukrovka
    menopauza, andropauza
    neplodnost
    zbytnění prostaty
    bolesti zad, bolesti hlavy
    osteoporóza
    postižení kloubů (artróza)
    rakovina
    katarakta, degener. sítnice
    Parkinsonova nemoc
    Alzheimerova demence
    selhávání ledvin
    dna (artritída)
    vysoký krevní tlak

    Ano kromě jedné poslední,


    dny (artritídy),

    jsou všechny způsobeny kadmiem nebo přinejmenším se při zvýšené hladině kadmia objevují dříve a v těžší podobě.  

  • Zatímco v živých organismech se kumuluje, v minerálech je nestabilní a kdykoliv se působením kyselin, louhů nebo mikroorganismů může uvolnit do jedovaté podoby.
  • Stát výskyt kadmia v potravinách nehlídá a když ano, tak demonstrativně a alibisticky potrestá např. dovozce konzerv, které jíte jednou za rok.
  • S věkem se objevují nemoci, na kterých se podílí stárnutí. Přicházejí mezi 40. a 70. rokem života.
    Uhodnete, které z těchto nemocí se zhoršují působením kadmia?  

 

To dělá z kadmia asi nejdůležitější kontaminant životního prostředí, který by nás měl zajímat nejvíce, když se rozhodujeme, které potraviny si vybrat. Obsah kadmia se za posledních 30 let v potravinách zdvojnásobil.

 

Evropská Unie zvyšuje normy na maximální přípustný obsah kadmia v potravinách

jednoduše proto, že převážná část potravin nesplňuje normy současné, a nemohly by se tudíž prodávat. Na zamořených polích by se prakticky nemohlo nic pěstovat. Z toho důvodu je tam tak oblíbená řepka olejka.

Dnes už se má za prokázané, že 10 procent obyvatel má zvýšené hladiny kadmia, a nemají to jako “nemoc z povolání”.

 

Detoxifikace při nadlimitních hodnotách kadmia

Podrobné pojednání o výskytu kadmia v potravinách a způsobech léčenía toxicitě

Možnostem, jak se chránit před kadmiem se věnuji také ve své e-knize “Neumírejme mladí”.

 

Jestli nějaká detoxifikace může pomoci na všechny nemoci, tak je to boj proti stárnutí pomocí antioxidantů, které zametají volné kyslíkové radikály. Volné kyslíkové radikály ve větší míře vznikají působením radioaktivního/ ionizačního záření, působením kancerogenních a mutagenních látek a vlivem těžkých těžkých kovů.

Je možná symptomatická léčba pomocí antioxidantů, která u otravy kadmiem zmírňuje příznaky a brání poškozování ledvin.

Nechejte si zasílat newslettery
na pokračování
[wysija_form id=”1″]

Volné kyslíkové radikály způsobují řetězové reakce, kdy z jednoho fotonu vnikne postupně třeba až 100 radikálů, které přitom poničí 100 organických molekul.

 

Odklízením volných radikálů se dá zlepšit valná většina chronických onemocnění. Lidé tuto prevenci neužívají, přestože je finančně výhodná a vedlejším účinkem je, že vypadají mladší, cítí se míň a mohou dělat věci jako mladší. Může vám připadat, že když vám lékař nedoporučil žádné potravní doplňky, že jim nepřikládá význam. Ale on jenom není od toho placený. A to přece není důvod, abyste si upírali suplementy na zlepšení kvality života. Kdysi lékaři léčili i nedostatek vitamínů. Dnes je to vaše starost a vaše zodpovědnost.

Zajímá vás více podrobností? Přihlašte se prosím k newsletteru.

26.9.2014 – 28.4.2017